Obecní úřad + sál

 
Velikonoce 2020
 
čp. 44
kaplička s novou střechou a dveřmi
SDH Radětice
skupina VaKaMiLa
Fotbalisté v nových dresech
Nová Boží muka v Palivě
Lesní posezení
 
Hlavní stránka

Zákon č. 159/2006

ZÁKON 159/2006 Sb.
ze dne 16. března 2006
o střetu zájmů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STŘET ZÁJMŮ A NESLUČITELNOST NĚKTERÝCH FUNKCÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich
osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
b) povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich
činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za
dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce,
popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má,
c) omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného
funkcionáře s jinými funkcemi,
d) odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem, včetně
sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za porušení těchto povinností uložit.
§ 2
Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),
b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády 1),
d) předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
f) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
g) člen prezidia Komise pro cenné papíry,
h) soudce,
i) člen bankovní rady České národní banky,
j) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) veřejný ochránce práv,
l) ředitel Bezpečnostní a informační služby,
m) ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace,
n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o) člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy 2) (dále jen "kraj"),
který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města
a městské části hlavního města Prahy 3) (dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněn,
q) starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.
(2) Pokud se nejedná o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona
veřejným funkcionářem také
a) příslušník Policie České republiky a příslušník Celní správy České republiky,
b) státní zástupce,
c) člen statutárního orgánu, člen řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby vzniklé
ze zákona,
d) vedoucí zaměstnanec právnické osoby vzniklé ze zákona, pokud řídí další vedoucí zaměstnance,
e) vedoucí státní zaměstnanec, který je oprávněn vést na jednotlivém stupni řízení správního úřadu
podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon
jejich služby a dávat jim k tomu závazné příkazy,
f) vedoucí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností
zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu
územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně
členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu
městské části hlavního města Prahy.
(3) Povinnosti podle tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2 písm. a) vztahují pouze tehdy,
jestliže v rámci výkonu své činnosti
a) nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o
finanční kontrole,
b) bezprostředně se podílí na přípravě a realizaci veřejných zakázek,
c) rozhoduje ve správním řízení v záležitostech stanovených nařízením vlády,
d) podílí se na vedení trestního stíhání.
HLAVA II
STŘET ZÁJMŮ
§ 3
(1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat
svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním
zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní
výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.
(2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že
a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání
majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s
jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,
c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména,
popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.
HLAVA III
OMEZENÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A NESLUČITELNOST VÝKONU FUNKCE VEŘEJNÉHO
FUNKCIONÁŘE S JINÝMI FUNKCEMI
§ 4
(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až m) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo
kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr,
v němž působí jako veřejný funkcionář.
(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou,
pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v
těchto oborech.
(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez
zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení
výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné
dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně
informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti.
Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena 4).
§ 5
(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech
podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka,
nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.
(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který zastupuje kraj nebo obec v
řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec
má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.
(3) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce vykonávané v pracovněprávním vztahu
nebo ve služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při
výkonu státní správy rozhoduje,
a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,
b) na státním zastupitelství nebo soudu,
c) v bezpečnostních sborech 5), ozbrojených silách České republiky, Nejvyšším kontrolním úřadu,
Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, v Pozemkovému
fondu České republiky nebo jiných státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce práv.
§ 6
Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až q) a odst. 2 písm. c) až f) se nesmí
po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající
právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou
činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení
funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li
se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář
působil, o takové smlouvě rozhodoval.
HLAVA IV
PODÁVÁNÍ OZNÁMENÍ O OSOBNÍM ZÁJMU, O ČINNOSTECH, MAJETKU, PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH
§ 7
Čestné prohlášení
Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o
a) osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),
b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),
c) majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (dále jen "oznámení o majetku"),
d) příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech, darech a závazcích").
§ 8
Oznámení o osobním zájmu
(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu nebo jiného státního orgánu anebo
orgánu územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn
hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by
mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li
jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.
(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář písemně před zahájením jednání
nebo ústně v jeho průběhu, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy
součástí zápisu z jednání.
§ 9
Oznámení o činnostech
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že
a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo výkonu
podnikání nebo této činnosti,
b) je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost (dále jen
"podnikající právnická osoba"), a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo
název a sídlo),
c) je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo
kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde
(obchodní firma nebo název a sídlo),
d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah
nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června
následujícího kalendářního roku.
§ 10
Oznámení o majetku
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu
funkce nabyl
a) vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny nemovitosti nebo ceny jiného věcného
práva, za niž nemovitost nebo právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,
b) vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové hodnoty, včetně způsobu nabytí
věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových
hodnot, nabytých v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto souhrnu se
nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
c) cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního předpisu 6), pokud celková výše
kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje
částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,
d) jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v písmenu c), pokud hodnota tohoto podílu
přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června
následujícího kalendářního roku.
(3) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení podle odstavce 1 uvést za stejných podmínek i majetek,
který nabyl jeho manžel a který patří do společného jmění manželů.
§ 11
Oznámení o příjmech, darech a závazcích
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že
a) během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s
výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících
právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové výhody"), pokud souhrnná výše příjmů nebo
jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou
majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má
veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů 7); do
tohoto souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
b) má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s
právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci
kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
(2) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu podle odstavce
1 písm. a) a výši a druh závazku podle odstavce 1 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má.
Oznámení činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
§ 12
(1) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 je veřejný funkcionář povinen činit ve lhůtách
stanovených tímto zákonem po celou dobu výkonu funkce. V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon
funkce, je povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne jeho
ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce.
(2) Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11, je
veřejný funkcionář povinen učinit o tom oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního
roku.
(3) Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické podobě prostřednictvím
veřejné datové sítě, opatřené zaručeným elektronickým podpisem 8).
(4) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14
odst. 1).
(5) Oznámení se podává na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti
vyhláškou.
HLAVA V
EVIDENCE OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH, OZNÁMENÍ O MAJETKU A OZNÁMENÍ O PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH A JEJÍ VEDENÍ
§ 13
Registr oznámení
(1) Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích
(dále jen "registr") je soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 4; v oznámení
veřejný funkcionář uvede své jméno, příjmení, označení orgánu, ve kterém působí s uvedením funkce,
kterou v tomto orgánu zastává a údaje požadované podle § 9 až 11 a 12 odst. 2. Registr vede příslušný
evidenční orgán (§ 14 odst. 1).
(2) Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru a pořizovat si z něj
opisy a výpisy. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele. Výpisy
a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.
(3) Každý má právo písemně sdělit evidenčnímu orgánu, který registr vede (§ 14 odst. 1),
skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných
v registru; sdělení lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Evidenční
orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení písemně oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho
sdělením naloženo; bylo-li sdělení učiněno v elektronické podobě, lze odpovědět též tímto způsobem.
(4) O každém nahlédnutí do registru se provede záznam do protokolu, který obsahuje:
a) identifikaci subjektu, který nahlížel do registru,
b) identifikaci požadavku,
c) předmět dotazu,
d) datum a čas poskytnutí informace,
e) identifikaci osoby nebo technického zařízení, které informaci poskytly.
(5) Každému, kdo má zájem nahlížet do registru v elektronické podobě na centrální adrese
prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční orgán uživatelské jméno a přístupové heslo k
registru po vyplnění a ověření žádosti, která obsahuje:
a) jméno žadatele,
b) příjmení žadatele,
c) rodné číslo žadatele,
d) místo trvalého pobytu žadatele.
Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické
podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě je zakázáno.
(6) Evidenční orgán poskytne veškeré doklady vedené v registru o určitém veřejném funkcionáři na
žádost orgánu příslušnému k řízení a rozhodování o porušení povinností podle tohoto zákona tímto
veřejným funkcionářem.
(7) Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění
případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru
nesmí být dotčena ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů 9).
§ 14
Vedení registru
(1) Vedení registru zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou
a) mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká
sněmovna") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c) až g) a i) až n), pokud nejsou
senátory,
b) mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "Senát") pro veřejné
funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a h),
c) ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, a v jehož oboru
působnosti vykonává funkci veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až e),
d) ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. f),
jde-li o členy zastupitelstva jejich kraje nebo zaměstnance jejich krajského úřadu,
e) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a
odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva hlavního města Prahy nebo zaměstnance magistrátu
hlavního města Prahy,
f) tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného
statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního
města, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o
členy zastupitelstva jejich obce nebo zaměstnance jejich úřadu nebo magistrátu,
g) tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, starosta, pro veřejné
funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva
jejich obce nebo o zaměstnance jejich obecního úřadu.
(2) Vedením registru se rozumí
a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,
b) uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 2, a to po dobu 5 let
ode dne podání žádosti,
c) uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2, a to
po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 a
vyžadování doplnění těchto údajů,
e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 3,
f) poskytování dokladů podle § 13 odst. 4 orgánu příslušnému o věci jednat,
g) provádění zápisu do protokolu podle § 13 odst. 4,
h) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména přístupového hesla k nahlížení do registru v
elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou členové evidenčního orgánu a další osoby, které přicházejí
s evidovanými údaji do styku, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se z těchto
údajů dozvěděli, pokud se nejedná o informace, které jsou součástí registru; povinnosti mlčenlivosti
podléhají též údaje o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti
nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru. Povinnost mlčenlivosti se
nevztahuje na orgány příslušné k řízení a rozhodování o porušení povinností veřejných funkcionářů
podle tohoto zákona a soudy.
HLAVA VI
ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A ŘÍZENÍ
§ 15
Veřejní funkcionáři jsou odpovědni za zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem,
nejde-li o trestný čin.
§ 16
Orgány rozhodující o porušení povinností
O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem rozhodují soudy ve správním
soudnictví.
§ 17
Řízení
(1) Řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem (dále jen
"řízení") zahajuje soud na návrh.
(2) Návrh na zahájení řízení podává evidenční orgán (§ 14 odst. 1), pokud na základě zjištěných
skutečností nebo sdělení dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil
povinnosti uložené mu tímto zákonem. Za příslušný se považuje evidenční orgán, který vede registr
týkající se veřejného funkcionáře, vůči němuž návrh směřuje.
(3) Návrh na zahájení řízení může podat u soudu i ten, kdo má důvodné podezření, že veřejný
funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem.
(4) Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se evidenční orgán
nebo osoba oprávněná k podání návrhu dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo k
porušení tohoto zákona, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k takovéto skutečnosti došlo, bez ohledu na
to, zda mezitím veřejnému funkcionáři jeho funkce skončila.
§ 18
(1) Účastníkem řízení je navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž se řízení vede.
(2) Pro rozhodnutí je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k porušení povinnosti veřejného
funkcionáře došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro veřejného funkcionáře
příznivější.
(3) Rozhodnutí může obsahovat i stanovení náhradní lhůty ke splnění povinnosti.
§ 19
(1) Soud je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních vedených v registru jsou přesné, pravdivé
a úplné. K tomu je oprávněn vyžadovat součinnost příslušných státních orgánů, územních samosprávných
celků a dalších právnických a fyzických osob, zejména požadovat od uvedených subjektů potřebné
informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto subjektech ověření, zda údaje vedené v registru
odpovídají skutečnosti. Tyto subjekty jsou povinny poskytnout soudu na základě jeho písemné žádosti
požadovanou součinnost. Potřebné informace a vysvětlení se příslušnému soudu poskytují ve lhůtě jím
stanovené, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů; poskytují se bezúplatně, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak 10).
(2) Vyžaduje-li řízení přezkoumání údajů ze správy daní týkající se veřejného funkcionáře, je tento
funkcionář povinen zprostit správce daně mlčenlivosti o údajích týkajících se projednávané věci.
Odmítne-li veřejný funkcionář zprostit správce daně mlčenlivosti, platí, že údaje, kterých se
mlčenlivost správce daně týká, byly uvedeny nesprávně.
(3) Řízení se dokončí, i když se veřejný funkcionář před rozhodnutím soudu vzdal funkce veřejného
funkcionáře nebo byl z této funkce odvolán.
§ 20
Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné soudem v
zobrazeno: 1694x | aktualizováno: 07.10.2010
© 2010 - 2024 - Obec Radětice. Všechna práva vyhrazena. websystem | kao.cz